K hromadění nás nutí reklama
Co když vám někdo řekne, že jeho štěstí spočívá právě v hromadění věcí?
V tomhle případě trpí takzvannou křeččí nemocí, což je jedna z nemocí z blahobytu. Chápu, že někdo rád sbírá věci, ale co mu to přináší? Pokud to dělá kvůli krátkodobému pocitu štěstí, stal se závislákem. Je to jako s honem na lajky na sociálních sítích.
Jak můžeme takovému člověku odůvodnit, že je lepší chtít míň než víc?
Třeba právě tak, že mu vysvětlíme, jak funguje opravdové štěstí. Vnímání domova totiž není založené na věcech. Domov netvoří věci, ale pocity. Nutkání nakupovat v nás vyvolává reklama, utratíme spoustu peněz, ale dlouhodobou spokojenost nám to stejně nepřinese. Pokud si to ten člověk ale neuvědomí a sám se nechce změnit, tak ho nijak nepřinutíme. Ale to ani není cílem. Měli bychom spíše inspirovat a ukazovat, že existuje alternativa.
Co si myslíte o hromadění užitečných věcí, jako jsou třeba knihy?
Tady já osobně nevidím problém a sám mám knížek celkem hodně. Pro mě je minimalismus o tom, mít věci, které nás naplňují. Knihy pro mě mají hodnotu, snažím se k nim vracet. Minimalismus není vojna a neměli bychom se při něm trápit. Klidně si můžeme nechat nějakou neřest, každý minimalista ji má, kamarádka blogerka třeba sbírá pokojovky.
Jak poznáme, která neřest je v pořádku, a která už ne?
Důležité je, aby nám neřest přinášela užitnou hodnotu. Přiznejme si, že nebudeme mít čas hrát hokej, střílet z luku, lézt po skále, plavat a ještě číst knížky. Soustřeďme se na těch pár nejdůležitějších věcí, které nám přináší tu největší hodnotu. Těm ostatním dejme vale.