Příloha tvořící součást účetní závěrky k 31. 12. 2009

Název společnosti: Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.
Sídlo: Bělehradská 128/222, 120 21 Praha 2
Právní forma: akciová společnost
IČO: 60192852
Kód banky: 7990
Předmět podnikání: provozování stavebního spoření

1. Obecné údaje

1.1 Založení a charakteristika společnosti

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., IČ: 60192852, se sídlem Bělehradská 128, č. p. 222, 120 21 Praha 2, byla založena zakladatelskou listinou dne 10. června 1993 a byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2281, dne 9. prosince 1993. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. (dále jen „banka“) je specializovanou bankou a její aktivity vymezuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů. Banka je provozovatelem stavebního spoření spočívajícího v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření a v poskytování úvěrů a příspěvků jeho účastníkům, přijímání vkladů od finančních institucí, poskytování záruk v české měně za úvěry ze stavebního spoření, za úvěry poskytnuté podle § 5 odst. 5 zákona, o stavebním spoření a za úvěry uvedené v § 9 odst. 1 písm. a) zákona, o stavebním spoření, obchodování na vlastní účet s hypotečními zástavními listy a dluhopisy, provádění platebního styku a jeho zúčtováním v tuzemsku v souvislosti s činností banky, uzavírání obchodů sloužících k zajištění proti měnovému a úrokovému riziku. Banka provozuje svou činnost pouze na území České republiky.

V průběhu roku 2009 nedošlo k žádným změnám v akcionářské struktuře. Jediným akcionářem banky se 100% podílem je Komerční banka, a.s., IČ: 453 17 054, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1360.

1.2 Představenstvo a dozorčí rada

Změny v představenstvu banky v roce 2009

Funkční období člena představenstva Ing. Jiřího Šperla skončilo 19. dubna 2009. Rozhodnutím jediného akcionáře ze dne 13. ledna 2009 byl s účinností od 20. dubna 2009 jmenovaný opětovně jmenován do funkce člena představenstva. Z obchodního rejstříku byl starý zápis vymazán dne 11. května 2009 a na nové funkční období byl jmenovaný zapsán dne 13. května 2009. Na jednání představenstva MPSS dne 20. srpna 2009 odstoupil Ing. Šperl z funkce člena představenstva s účinností od 1. září 2009. Z obchodního rejstříku vymazán dne 16. října 2009.

K 31. prosinci 2009 odstoupil z funkce předsedy a člena představenstva pan André Léger. Výmaz z obchodního rejstříku byl proveden 1. února 2010.

Představenstvo v průběhu roku 2009 pracovalo v období 1. ledna - 31. srpna 2009 v počtu 4 členů, v období 1. září – 31. prosince 2009 v počtu 3 členů představenstva.

Rozhodnutím jediného akcionáře ze dne 22. prosince 2009 byl s účinností od 1. ledna 2010 jmenován členem představenstva pan Ing. Jan Pokorný. Představenstvo jej zvolilo předsedou na svém zasedání dne 4. ledna 2010. Zápis v obchodním rejstříku byl proveden 1. února 2010.

Změny v dozorčí radě banky v roce 2009

Členství v dozorčí radě ukončil k 30. červnu 2009 Ing. Zdeněk Mojžíšek, vymazán z obchodního rejstříku dne 16. října 2009. K 10. září 2009 odstoupil z funkce člena a předsedy dozorčí rady pan Laurent Goutard. Výmaz z obchodního rejstříku proveden dne 24. listopadu 2009.

Rozhodnutím jediného akcionáře ze dne 1. září 2009 byl novým členem dozorčí rady jmenován pan Henri Bonnet, a to s účinností od 11. září 2009. Na svém zasedání dne 10. září 2009 zvolila dozorčí rada pana Henriho Bonneta předsedou dozorčí rady. Zápis do obchodního rejstříku byl proveden k 24. listopadu 2009.

Rozhodnutím jediného akcionáře ze dne 8. prosince 2009 byl s účinností od 8. prosince 2009 jmenován členem dozorčí rady pan Tomáš Tomiczek. Zápis do obchodního rejstříku byl proveden dne 7. ledna 2010.

Složení představenstva a dozorčí rady k 31. 12. 2009

	Funkce	Jméno
Představenstvo	Předseda	André Léger
	Místopředseda	Libor Löfler
	Člen	Miroslav Hiršl
Dozorčí rada	Předseda	Henri Bonnet
	Místopředseda	Peter Palečka
	Člen	Patrice Taillandier-Thomas
	Člen	Milan Orkáč
	Člen	Josef Květoň
	Člen	Tomáš Tomiczek

1.3 Události roku 2009

V roce 2004 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) správní řízení ve věci vzájemné shody stavebních spořitelen při stanovování poplatků souvisejících se stavebním spořením. Na základě rozhodnutí ÚOHS byla bance vyměřena pokuta a dále bylo bance uloženo zrušit, popřípadě upravit výši některých poplatků. Banka podala proti rozhodnutí rozklad, kterému ÚOHS vyhověl, původní rozhodnutí bylo zrušeno a v nových řízeních v letech 2005–2006 ÚOHS dvakrát rozhodnul o snížení pokuty.

Proti poslednímu rozhodnutí byla podána žaloba u správního soudu. Pokuta byla uhrazena a přebytečná rezerva rozpuštěna. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 8. ledna 2008 bylo rozhodnutí ÚOHS zrušeno a uhrazená pokuta bance vrácena. 11. února 2008 podal ÚOHS proti rozsudku kasační stížnost a banka vytvořila rezervu.

V únoru 2009 byla kasační stížnost ÚOHS soudem zamítnuta a věc vrácena ÚOHS k novému projednání a rozhodnutí.

2. Základní účetní pravidla

(a) Účetní principy

Účetní závěrka byla sestavena na základě účetnictví vedeného v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a příslušnými nařízeními a vyhláškami v ČR. Závěrka byla vytvořena na principech časového rozlišení nákladů a výnosů a historických cen, s výjimkou aktiv přeceňovaných na reálnou hodnotu. Příslušné údaje vykazované za bezprostředně předcházející účetní období jsou vykázány v podmínkách roku, za který se účetní závěrka sestavuje.

Účetní závěrka byla připravena v souladu s vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 501/2002 Sb., která stanoví uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky a rozsah údajů ke zveřejnění pro banky a některé finanční instituce (dále jen „vyhláška č. 501“), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s českými účetními standardy pro finanční instituce.

Banka dodržuje regulační požadavky České národní banky (dále jen „ČNB“). Mezi tyto požadavky patří limity a další omezení týkající se kapitálové přiměřenosti, klasifikace úvěrů a podrozvahových závazků, řízení úvěrového rizika ve spojitosti s klienty banky, likvidity, úrokového rizika a měnové pozice banky.

Účetní závěrka obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přehled o změnách ve vlastním kapitálu a přílohu k účetní závěrce. Tato účetní závěrka je nekonsolidovaná. Údaje v účetní závěrce jsou uvedeny v tis. Kč.

(b) Okamžik uskutečnění účetního případu

Okamžikem uskutečnění účetního případu je den výplaty nebo převzetí oběživa, den nákupu nebo prodeje cenných papírů, den provedení platby, popř. inkasa z účtu klienta, den příkazu na korespondenta k provedení platby, den zúčtování příkazů banky s clearingovým centrem ČNB, den sjednání a den vypořádání obchodu s cennými papíry nebo den nabytí nebo zániku vlastnictví, popř. práv k cizím věcem, ke vzniku pohledávky a závazku, jejich změně nebo zániku, ke zjištění škody, manka, schodku, přebytku, k pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a k jiným skutečnostem, které jsou předmětem účetnictví.

Účetní případy nákupu a prodeje finančních aktiv jsou od okamžiku sjednání obchodu do okamžiku vypořádání obchodu zaúčtovány na podrozvahových účtech. V okamžiku vypořádání se ruší podrozvahový zápis a vypořádání se zaúčtuje v rozvaze.

(c) Vykazování operací v cizích měnách

Cizoměnové pohledávky a závazky se přeceňují za použití kurzu ČNB platného k datu transakce. Výnosy a náklady v cizích měnách jsou v systému banky zachyceny v českých korunách a v účetní závěrce jsou vykázány po přepočtu směnným kurzem ČNB k datu transakce.

(d) Poskytnuté úvěry a opravné položky na ztráty z úvěrů

Pohledávky z úvěrů poskytnutých klientům jsou vykazovány ve výši nesplacené jistiny a časového rozlišení úroků a poplatků snížené o opravné položky. Časové rozlišení úrokových výnosů je součástí účetní hodnoty těchto pohledávek.

Pohledávky jsou posuzovány z hlediska návratnosti. Na základě toho jsou vytvářeny k jednotlivým pohledávkám opravné položky. Výše opravných položek se tvoří v souladu s vyhláškou ČNB č. 123/2007 v platném znění, která upravuje pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv. Metodika tvorby opravných položek pro účetní období je uvedena v bodě 28 (a) přílohy. Opravné položky tvořené na vrub nákladů jsou vykázány v položce „Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám“ v analytické evidenci pro potřeby výpočtu daňové povinnosti.

Daňově odčitatelná část celkově vytvořených opravných položek na ztráty z úvěrů za účetní období je stanovena na základě § 5 („Bankovní rezervy a opravné položky“) zákona o rezervách č. 593/1992 Sb.

Odpisy nedobytných pohledávek jsou zahrnuty v položce „Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám“ ve výkazu zisků a ztráty stejně jako příslušná výše použitých opravných položek a rezerv. Následně získané výnosy z dříve odepsaných úvěrů jsou zachyceny v položce „Rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám a výnosy z dříve odepsaných pohledávek“.

(e) Cenné papíry

Na základě § 9 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření banka nabývá státní dluhopisy, popřípadě dluhopisy, za které stát převzal záruku, dluhopisy vydávané ČNB, hypoteční zástavní listy vydané členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, dluhopisy vydávané členskými státy OECD, centrálními bankami, finančními institucemi těchto států, bankami se sídlem v těchto státech, a dluhopisy vydávanými EIB, NIB a ECB.

Cenné papíry držené bankou jsou začleněny do portfolií v souladu se záměrem banky při jejich nabytí a se strategií banky pro pořízení cenných papírů.

Cenné papíry jsou od okamžiku sjednání nákupu či prodeje do okamžiku vypořádání zachyceny na podrozvahových účtech. V okamžiku vypořádání se podrozvahový zápis zruší a cenné papíry jsou zaúčtovány na rozvahový účet.

Dluhopisy, pokladniční poukázky a hypoteční zástavní listy jsou při vypořádání zachyceny v pořizovací ceně zahrnující čistou cenu pořízení, poměrnou část diskontu nebo prémie a přímé transakční náklady spojené s nákupem cenných papírů. Časové rozlišení úrokových výnosů je součástí účetní hodnoty těchto cenných papírů.

Cenné papíry realizovatelné

Cenné papíry realizovatelné jsou oceňovány reálnou hodnotou a změny reálných hodnot jsou účtovány prostřednictvím rozvahových účtů ve vlastním kapitálu. V případě existence objektivních důkazů, že došlo ke snížení hodnoty cenného papíru, je částka odpovídající znehodnocení zahrnuta do výkazu zisku a ztráty souvztažně s účtem oceňovacích rozdílů.

Reálná hodnota cenných papírů se stanoví jako tržní cena vyhlášená ke dni stanovení reálné hodnoty, pokud banka prokáže, že za tržní ceny je možné cenný papír prodat.

U veřejně obchodovaných cenných papírů jsou reálné hodnoty rovny referenčním cenám dluhopisů zveřejňovaných Burzou cenných papírů Praha ke dni stanovení reálné hodnoty. V případě, že tato cena není k dispozici, je reálná hodnota rovna ceně vyhlášené tvůrcem trhu.

Operace, ve kterých se cenné papíry prodávají se závazkem ke zpětnému odkupu (repo operace) za předem stanovenou cenu nebo se nakupují se závazkem ke zpětnému prodeji (reverzní repo operace), jsou účtovány jako zajištěné přijaté nebo poskytnuté úvěry. Vlastnické právo k cenným papírům se převádí na subjekt poskytující úvěr. Cenné papíry převedené v rámci repo operací jsou nadále vykazovány v příslušných položkách cenných papírů v rozvaze banky a částka získaná převodem cenných papírů v rámci repo operací je účtována do „Závazků vůči bankám“. Cenné papíry přijaté v rámci reverzních repo operací jsou evidovány v podrozvaze, a to v položce „Přijaté zástavy a zajištění“.

Úvěr poskytnutý v rámci reverzních repo operací je vykázán v položce „Pohledávky za bankami a družstevními záložnami“.

Výnosy, resp. náklady vzniklé v rámci reverzních repo operací, resp. repo operací, představující rozdíl mezi pořizovací a prodejní cenou, jsou časově rozlišovány do doby splatnosti dané operace a vykázány v položce „Výnosy z úroků a podobné výnosy“ nebo „Náklady na úroky a podobné náklady“ ve výkazu zisku a ztráty.

Veřejně neobchodovatelné dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích

Veřejně neobchodovatelné dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích jsou při prvotním zaúčtování oceněny pořizovací cenou, jejíž součástí jsou přímé transakční náklady. Ocenění od okamžiku vypořádání nákupu do okamžiku jejich splatnosti, příp. okamžiku vypořádání prodeje, je postupně zvyšováno (snižováno) o nabíhající úrokové výnosy (náklady). Dojde-li k prodeji dluhových cenných papírů pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování, je rozdíl mezi naběhlou hodnotou neupravenou o opravné položky a prodejní cenou v okamžiku sjednání prodeje, příp. v okamžiku vypořádání prodeje zúčtován do výnosů nebo nákladů jako zisk nebo ztráta z prodeje cenných papírů.

(f) Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek

Hmotným majetkem se rozumí hmotný majetek, jehož vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok.

Nehmotným majetkem se rozumí majetek, jehož jednotlivé položky jsou oceněny částkou vyšší než 60 000 Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok.

Hmotný a nehmotný majetek je účtován v pořizovacích cenách snížených o oprávky a odpisován rovnoměrně po dobu odhadované životnosti. Doby odpisování pro jednotlivé kategorie hmotného a nehmotného majetku jsou následující:

Majetek s pořizovací cenou nižší než 60 000 Kč, resp. 40 000 Kč, není považován za nehmotný, resp. hmotný majetek, a je účtován do nákladů období, ve kterém byl pořízen. Výjimku tvoří hromadně pořízené licence, jejichž celková hodnota přesahuje částku 60 000 Kč. Položky nad 1 000 Kč se vedou v operativní evidenci.

Externí náklady na technické zhodnocení hmotného a nehmotného majetku jsou kapitalizovány a zvyšují pořizovací cenu majetku. Náklady spojené s udržováním majetku jsou účtovány přímo do nákladů v okamžiku jejich vzniku. U významných projektů, jejichž výsledkem je vznik softwaru, se kapitalizují i interní (personální) náklady.

Majetek pořízený formou finančního pronájmu je odpisován u pronajímatele.

(g) Tvorba rezerv

Banka tvoří rezervy na závazky s nejistým časovým rozvrhem a výší v případě, že:

• existuje povinnost (právní nebo věcná) plnit,
• je pravděpodobné, že plnění nastane a vyžádá si odliv prostředků představujících ekonomický prospěch, přičemž „pravděpodobné“ znamená pravděpodobnost vyšší než 50 %,
• je možné provést přiměřeně spolehlivý odhad plnění.

Rezervy jsou použity pouze k účelům, k nimž byly vytvořeny. V případě nepotřebnosti se rozpouští ve prospěch výnosů.

(h) Tvorba opravných položek

Opravné položky tvoří účetní jednotka k účtům majetku, který se nepřeceňuje na reálnou hodnotu, v případě, kdy došlo k přechodnému snížení hodnoty majetku v účetnictví. Opravné položky se tvoří k pohledávkám za klienty, k hmotnému a nehmotnému majetku a k ostatním aktivům. Tvorba opravných položek se účtuje na vrub účtů nákladů a ve prospěch příslušného účtu opravných položek. Tvorba a použití, případně rozpuštění opravných položek se vykazuje na příslušných řádcích výkazu zisku a ztráty.

(i) Účtování výnosů a nákladů

Úrokové výnosy a náklady jsou účtovány s výjimkou úroků z prodlení za použití akruálního principu, tj. do období, s nímž časově a věcně souvisí bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí. Naběhlé úrokové výnosy a náklady vztahující se k aktivům a závazkům se účtují společně s těmito aktivy a pasivy.

Výnosy a náklady z poplatků a provizí, ostatní provozní výnosy a náklady, správní náklady jsou účtovány za použití akruálního principu, tj. do období, s nímž časově a věcně souvisí bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.

Úroky po splatnosti nebo úroky, u kterých vedení banky předpokládá, že nebudou pravděpodobně splaceny, jsou účtovány do výnosů a v odpovídající částce jsou na ně tvořeny opravné položky ve výkazu zisku a ztráty.

Úroky z prodlení jsou účtovány v okamžiku jejich úhrady.

(j) Použití odhadů

Pro sestavení nekonsolidované účetní závěrky v souladu s českými účetními předpisy je nezbytné, aby vedení banky provádělo odhady a předpoklady, které ovlivňují částky aktiv a závazků vykazovaných k rozvahovému dni, informace zveřejňované o podmíněných aktivech a závazcích, jakož i náklady a výnosy vykazované za dané období. Tyto odhady, které se týkají zejména stanovení reálné hodnoty finančních nástrojů, ocenění nehmotných aktiv, snížení hodnoty aktiv a rezerv, jsou založeny na informacích dostupných k rozvahovému dni.

Současná celosvětová ekonomická krize a turbulence na trzích zvyšují riziko, že se skutečné výsledky mohou významně lišit od těchto odhadů. Mezi hlavní oblasti, kde může docházet k významným odlišnostem mezi skutečným výsledkem a odhadem patří zejména opravné položky k úvěrům a reálné hodnoty cenných papírů. Informace o klíčových předpokladech vztahujících se k budoucnosti a o dalších klíčových zdrojích nejistoty v odhadech k rozvahovému dni, u nichž existuje vysoké riziko, že během příštího účetního období způsobí významné úpravy účetních částek aktiv a závazků, jsou případně uvedeny v rámci jednotlivých kapitol.

Vedení banky stanovilo tyto odhady a předpoklady na základě všech jemu dostupných relevantních informací.

Banka vytváří dohadnou položku aktivní, zároveň zachycenou jako závazek vůči klientům, ve výši odhadované částky státní podpory, která bude v následujícím roce připsána na vkladové účty klientů.

(k) Finanční leasing

Finančním leasingem se rozumí pořízení dlouhodobého hmotného majetku způsobem, při kterém se po uplynutí nebo v průběhu sjednané doby úplatného užívání majetku uživatelem převádí vlastnictví majetku z vlastníka na uživatele a uživatel do převodu vlastnictví hradí platby za nabytí v rámci nákladů.

Navýšená první splátka finančního leasingu je časově rozlišena a rozpouštěna po dobu pronájmu do nákladů.

Technické zhodnocení se odpisuje v průběhu doby nájmu. Po převzetí najatého majetku do vlastnictví nájemce se pořizovací cena technického zhodnocení zvýší o ocenění převzatého majetku a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.

(l) Daň z příjmů

Daňový základ pro daň z příjmů se stanoví z hospodářského výsledku běžného období připočtením daňově neuznatelných nákladů a odečtením výnosů, které nepodléhají dani z příjmů. Dále je upraven o slevy na dani a případné zápočty. Výpočet splatné daňové povinnosti se provede na konci zdaňovacího období podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Sazba daně pro rok 2009 je 20 %.

Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Odložená daň se zjišťuje ze všech dočasných rozdílů mezi daňovou základnou aktiva nebo závazku a jeho účetní hodnotou v rozvaze. Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby platné podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, anebo sazby daně z příjmů známé pro období, ve kterém bude daňová pohledávka realizována nebo odložený daňový závazek uhrazen. Daňovou základnou aktiv, popř. pasiv je hodnota těchto aktiv, popř. pasiv uplatnitelná pro daňové účely v budoucích zdaňovacích obdobích.

Účetní jednotka vykazuje odložený daňový závazek vždy, o odložené daňové pohledávce se účtuje pouze v případě, kdy neexistuje pochybnost o jejím dalším uplatnění v následujících účetních obdobích, a to pouze do výše pravděpodobných budoucích zdanitelných příjmů.

Odložené daňové pohledávky a závazky jsou vzájemně započítány a vykázány v položce „Ostatní aktiva“ nebo „Ostatní pasiva“ v netto hodnotě.

(m) Změny způsobu oceňování, postupů odpisování a postupů účtování oproti předcházejícímu účetnímu období

V průběhu roku 2009 nedošlo ke změnám.

3. Čisté úrokové výnosy

V průběhu účetního období banka obdržela úroky z prodlení ve výši 24 242 tis. Kč (v roce 2008: 21 860 tis. Kč). Nárůst je dán zejména vyšším objemem odstoupených pohledávek a vyšším objemem vymožených plnění u těchto pohledávek. V případě prodlení s plněním jednotlivých splátek před odstoupením banka úroky z prodlení neuplatňovala. Výše takto neuplatněných úroků z prodlení v roce 2009 činila cca 1 085 tis. Kč (v roce 2008 cca 2 039 tis. Kč). Nezaplacené úroky z prodlení jsou evidovány v podrozvaze a k 31. prosinci 2009 činila jejich výše 49 492 tis. Kč (v roce 2008: 34 326 tis. Kč).

4. Čisté poplatky a provize

5. Čistý zisk/ztráta z finančních operací

Během roku 2009 banka neprovedla žádné operace s realizovatelnými cennými papíry (v roce 2008: zisk 315 tis. Kč).

6. Personální náklady

Průměrný počet zaměstnanců

7. Všeobecné provozní náklady

Správní náklady

Ostatní provozní výnosy

Položku „Ostatní“ v roce 2008 ovlivnila vratka pokuty od ÚOHS ve výši 9 000 tis. Kč.

Ostatní provozní náklady

Odvod do fondu pojištění vkladů činil v letech 2008 i 2009 v souladu se zákonem o bankách 0,05 % z výše pojištěných vkladů.

8. Odpisy, znehodnocení majetku

9. Odpisy, tvorba, použití a rozpuštění opravných položek k pohledávkám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek

Opravné položky ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů

V roce 2009 byly vytvořeny daňově neuznatelné opravné položky k příslušenství ve výši 1 138 tis. Kč (v roce 2008: 1 902 tis. Kč).

Rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek

Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám

10. Daň z příjmu

Vratky daní k 31. prosinci 2009 představují vyúčtování daně z příjmů právnických osob za rok 2008 ve výši 902 tis. Kč.

11. Rozdělení zisku

V roce 2009 banka dosáhla zisku ve výši 739 668 tis. Kč. V roce 2008 banka dosáhla zisku ve výši 580 255 tis. Kč a valná hromada schválila převod celého zisku roku 2008 do nerozděleného zisku.

12. Hotovost a účty u České národní banky

Pokladní hotovost představuje peníze na cestě ve výši 3 217 tis. Kč. Vklady u České národní banky představují povinné minimální rezervy, které jsou ČNB úročeny. Ke konci roku 2009 byla úroková sazba ve výši 1 % (ke konci roku 2008 2,25 %).

K 31. prosinci 2009 vykazuje banka pokladniční poukázky ČNB získané v rámci reverzních repo operací evidované v podrozvaze v položce „Přijaté zástavy“ v hodnotě 0 tis. Kč (v roce 2008: 700 525 tis. Kč).

13. Pohledávky za bankami

Běžné účty a termínované vklady

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované bankami, které nejsou pořízeny se záměrem bezprostředního nebo brzkého prodeje a nejsou oceňovány reálnou hodnotou

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované bankami jsou tvořeny listinným cenným papírem v celkové částce 3 194 679 tis. Kč a listinnými cennými papíry s variabilní úrokovou sazbou fixovanou na dohodnutá období, přičemž k datu změny úrokové sazby má jak investor, tak emitent možnost cenné papíry prodat/koupit zpět, v celkové částce 8 265 542 tis. Kč. Tyto cenné papíry držené bankou k datu účetní závěrky nejsou kótovány Burzou cenných papírů Praha a.s.

14. Úvěry a pohledávky za klienty

Klasifikace pohledávek za klienty

Od roku 1996 poskytuje banka klientům úvěry vyplývající ze zákona o stavební spoření. Jedná se o překlenovací úvěry do doby vzniku nároku na úvěr ze stavebního spoření a o úvěry ze stavebního spoření.

Pohledávky za klienty

Přidělené úvěry

Překlenovací úvěry

Analýza přidělených a překlenovacích úvěrů za klienty podle druhu zajištění

Výše uvedené hodnoty zajištění představují typy zajištění použitého bankou do výše zůstatků úvěrů. V případě kombinace více typů zajištění je úvěr po částech rozřazen do více řádků postupně dle kvality zajištění.

Analýza úvěrů poskytnutých klientům podle sektorů – brutto hodnota

Odepsané pohledávky a výnosy z odepsaných pohledávek

Restrukturalizované pohledávky

V roce 2009 bylo restrukturalizováno 150 pohledávek za klienty v celkové výši 73 282 tis. Kč (v roce 2008: 141 pohledávek za klienty v celkové výši 19 275 tis. Kč). Zvýšení objemu restrukturalizovaných pohledávek je způsobeno novou restrukturalizací formou krátkodobého posunu splátek jistiny (dospořování) u řádně splácených nebo jen málo delikventních pohledávek realizovanou od října 2009.

15. Realizovatelné cenné papíry

Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování

Dluhové cenné papíry

Výše oceňovacích rozdílů cenných papírů účtovaných oproti kapitálu dosáhla k 31. prosinci 2009 částky 589 507 tis. Kč (v roce 2008: 232 548 tis. Kč).

Všechny realizovatelné cenné papíry držené bankou k datu účetní závěrky jsou kótovány Burzou cenných papírů Praha a.s.

16. Náklady a příjmy příštích období a ostatní aktiva

Náklady a příjmy příštích období

Ostatní aktiva

17. Nehmotný majetek

Přehled nehmotného majetku

18. Hmotný majetek

Přehled hmotného majetku

K datu účetní závěrky banka měla 10 automobilů pořízených na základě smlouvy o dlouhodobém finančním pronájmu, pořizovací cena automobilů činí celkem 6 016 tis. Kč.

19. Majetkové účasti

Banka nemá žádné majetkové účasti v jiných společnostech.

20. Závazky vůči bankám

Banka měla k 31. prosinci 2009 závazky vůči bankám z titulu přijatých termínovaných vkladů, přijatých repo úvěrů a podřízeného dluhu (k 31. prosinci 2008 pouze z podřízeného dluhu). Banka neposkytuje bankám záruky na půjčky svým klientům ani neprovádí akceptaci směnek.

Závazky vůči bankám

V roce 2004 byly bance poskytnuty podřízené úvěry, jejich stav k 31. prosinci 2009 je následující:

Podřízený dluh v celkové výši 550 000 tis. Kč je úročen sazbou PRIBOR 3M + 2,5 % a sazba platí pro příslušné 3měsíční období.

21. Závazky vůči klientům

Celkové závazky vůči klientům

Odhad výše státní podpory stavebního spoření k 31. prosinci 2009 je stanoven na základě stavu vkladů klientů k ultimu měsíce. Státní podpora za rok 2009 bude připsána na účet klientů až po konečném odsouhlasení její výše Ministerstvem financí ČR v průběhu roku 2010.

22. Výdaje a výnosy příštích období a ostatní pasiva

Dohad na úrokové zvýhodnění klientů představují časově rozlišené náklady k části klientských vkladů v tarifu Profit (smlouvy o stavebním spoření uzavřené do 30. června 2001), které jsou průběžně evidovány a na něž vzniká za určitých podmínek nárok.

Ostatní pasiva

23. Rezervy

Vývoj této rezervy a dalších daňově neuznatelných rezerv v roce 2009 byl následující:

24. Odložená daň

Odložená daň je počítána z přechodných rozdílů mezi daňovou základnou a účetní hodnotou s pomocí daňových sazeb platných v obdobích, kdy se odhaduje uplatnění dočasného daňového rozdílu. Pro kalkulaci odložené daně v roce 2009 je použita daňová sazba 19 % platná pro rok 2010.

Odložená daň z příjmů roku 2009 zahrnuje rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou majetku, částku nákladu sociálního a zdravotního pojištění k uvažované výplatě bonusu pro vedoucí pracovníky a k dohadu na nevyplacenou dovolenou za rok 2009. Odložený daňový závazek s dopadem do vlastního kapitálu představuje rozdíl z přecenění cenných papírů na reálnou hodnotu u portfolia realizovatelných cenných papírů. Změna v přecenění realizovatelných cenných papírů je způsobena poklesem úrokových sazeb na trhu v průběhu roku 2009, resp. s touto skutečností spojeným nárůstem cen cenných papírů.

Odložený daňový závazek a pohledávka

Vývoj odložené daňové pohledávky a závazku

25. Vlastní kapitál

Banka má základní kapitál ve výši 500 000 tis. Kč, který tvoří 5 tis. ks volně neobchodovatelných akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 100 tis. Kč. Jediným akcionářem banky se 100% podílem je Komerční banka, a.s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33.

K 31. prosinci 2009 vykazuje banka povinný rezervní fond ve výši 100 000 tis. Kč, všeobecný rezervní fond ve výši 1 007 138 tis. Kč a oceňovací rozdíly ve výši 477 501 tis. Kč (589 507 tis. Kč brutto a související odložená daň ve výši −112 006 tis. Kč), v roce 2008: 186 038 tis. Kč (232 548 tis. Kč brutto a související odložená daň ve výši −46 510 tis. Kč).

26. Potenciální pohledávky a závazky

Společnost nemá k datu účetní závěrky potenciální pohledávky a závazky.

Soudní spory a správní řízení

K 31. prosinci 2009 se společnost neúčastnila žádného soudního sporu, jehož rozhodnutí by mělo významný dopad na společnost.

27. Strany se zvláštním vztahem k bance

Vzájemné vztahy s Finanční skupinou Komerční banky, a.s.

Odměňování a pohledávky vůči členům představenstva a dozorčí rady

U členů dozorčí rady volených zaměstnanci nebyla do přehledu zahrnuta jejich mzda.

K 31. prosinci 2009 není evidována žádná úvěrová pohledávka za členy představenstva.

28. Řízení rizik

Začlenění banky do skupiny Société Générale/Komerční banky přináší postupné zavádění standardů pro řízení rizik platných v celé skupině, což má pozitivní dopad na kvalitu řízení všech rizik, které banka podstupuje. Spolupráce se projevuje, například v implementaci nástrojů pro řízení operačních rizik vyvinutých v rámci skupiny, v oblasti retailových pohledávek v zavádění scoringových modelů, u expozic na finančním trhu potom v implementací IRB přístupu na základě modelu vytvořeného v SG atd.

Řízení kapitálu

Banka řídí vlastní kapitál s cílem udržovat silnou kapitálovou základnu potřebnou k rozvoji své obchodní činnosti a ke splnění regulatorních požadavků na kapitál v běžném období i v budoucnu. Banka v procesu plánování kapitálu zohledňuje interní i externí faktory, které se promítají do odpovídajících dílčích záměrů vyjádřených ve formě limitních hodnot pro Tier 1 a celkového ukazatele kapitálové přiměřenosti. Při plánování výše kapitálu banka vychází z pravidelné analýzy kapitálové struktury a z prognózy, která přihlíží k budoucím kapitálovým požadavkům vyplývajícím z rostoucího objemu transakcí a ovlivněným budoucími riziky, jejichž existenci banka předvídá. Tato analýza vede zejména k nastavení výplatního podílu na zisku v podobě dividend, k vymezení budoucích nároků na kapitál a k zajištění vyváženého složení kapitálu.

Banka u pohledávek za bankami, centrálními bankami a centrálními vládami používá pro výpočet kapitálových požadavků k úvěrovým rizikům speciální přístup vycházející z interního hodnocení (Internal Rating Based Advanced Approach). Pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku u ostatních expozic banka využívá standardizovaný přístup (Standardised Approach).

U pohledávek za bankami MPSS používá centrální ekonomický ratingový model vypracovaný společností Société Générale. Tento model vychází z proměnných v kvalitativním dotazníku, včetně kvantitativních finančních kritérií, a dotazníku nazvaného „country support questionnaire“. Byly rovněž vypracovány centrální modely pro „sovereign“ (centrální banky a centrální vlády).

Pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku banka používá standardizovaný přístup (Standardised Approach).

(a) Kreditní riziko

Kreditní riziko úvěrových produktů stavebního spoření (překlenovací a přidělený úvěr)

V procesu řízení úvěrového rizika jsou role jednotlivých útvarů nastaveny tak, aby odpovídaly regulačním požadavkům ČNB. Řízení rizik a schvalování úvěrů je odděleno od obchodní činnosti na úrovni členů představenstva. Veškerá významná rozhodnutí v oblasti řízení úvěrových rizik jsou přijímána Výborem pro řízení kreditních rizik.

Banka poskytuje kromě úvěrů ze stavebního spoření tzv. překlenovací úvěry pro klienty, kteří ještě nesplnili kritéria pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Překlenovací úvěry slouží k překlenutí období, kdy klient ještě nesplnil podmínky pro čerpání úvěru ze stavebního spoření. Klient, který čerpá překlenovací úvěr, splácí úrok na účet překlenovacího úvěru a současně povinně dospořuje na spořicím účtu. Dospořování na spořicím účtu je indikátorem kreditního rizika a současně je nástrojem pro získání státní podpory. V okamžiku splnění podmínek pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření dochází k splacení překlenovacího úvěru, a to částečně z prostředků nakumulovaných na spořicím účtu a zčásti nově poskytnutým úvěrem ze stavebního spoření.

Podle zákona o stavebním spoření musí být úvěry poskytnuté účastníkům stavebního spoření použity na bytové potřeby. Účelovost každého úvěru je bankou kontrolována.

Zákon o stavebním spoření omezuje podíl smluv uzavřených s právnickými osobami. Obdobně je limitován objem úvěrů poskytnutých klientům formou překlenovacích úvěrů. Tento objem včetně úvěrů poskytnutých osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb, nesmí překročit hodnotu 20 % součtu cílových částek uzavřených smluv. Kromě těchto regulatorních limitů udržuje banka soustavu interních limitů, která obsahuje mimo jiné požadavky na bonitu a zajištění.

Úvěry pro fyzické osoby

Poskytování úvěrů fyzickým osobám je hlavní náplní činnosti. Úvěrové portfolio je tak tvořeno velkým množstvím obchodních případů relativně malého objemu a obdobného účelu. Pro omezování vzniku případů, kdy dlužník nebude schopen řádně splácet úvěr, jsou při rozhodování o poskytnutí úvěru využívány (v závislosti na typu produktu) zejména následující informace:

• vyhodnocení schopnosti klienta splácet úvěr z prokázaných příjmů, u nichž je předpoklad jejich udržitelnosti v budoucnosti (po zohlednění výdajů klienta),
• hodnocení klienta s použitím scoringových modelů, které zohledňují jednak spořicí či úvěrovou historii klienta u MPSS, jednak další dostupná data o klientech,
• vyhodnocení negativních informací o klientovi (banka využívá Bankovní registr klientských informací provozovaný společností CBCB a registr společnosti SOLUS, jakož i další interní či volně dostupné negativní informace),
• vyhodnocení kvality poskytnutého zajištění.

Vnitřní pravidla stanovují požadavky na zajištění poskytovaných úvěrů. Banka používá následující zajišťovací prostředky: zajištění ručiteli, nemovitostí, vkladem, bankovní zárukou. Úvěry zajištěné nemovitostí jsou poskytovány převážně ve výši do 80 % ceny obvyklé stanovené odhadcem, u hypoúvěrů 100 až do výše 100 % takto stanovené ceny. Banka zachovává konzervativní přístup k poskytování nezajištěných úvěrů, které poskytuje pouze klientům s historií v MPSS či s použitím aplikačního scoringu. Synergie v rámci skupiny KB se projevila také v oblasti poskytování úvěrů, kde MPSS využívá scoringových modelů vyvinutých KB.

Úvěry pro právnické osoby

Úvěry pro právnické osoby jsou poskytovány zejména společenstvím vlastníků bytových jednotek a bytovým družstvům. Úvěry poskytované právnickým osobám jsou posuzovány na základě finanční situace, dluhové služby a platební morálky klienta v pravidelných intervalech.

Vymáhání, restrukturalizace a odpis pohledávek za dlužníky

Proces vymáhání pohledávek je rozdělen do těchto fází: prevence vzniku klasifikovaných pohledávek, mimosoudní vymáhání a soudní vymáhání. Klasifikované pohledávky z úvěrových vztahů jsou vymáhány oddělením Vymáhání pohledávek, přičemž každá pohledávka po splatnosti je posuzována individuálně.

V jakékoliv fázi vymáhání pohledávek lze provést restrukturalizaci úvěru. Restrukturalizace je prováděna prioritně formou sepsání exekutorského zápisu. Od října 2009 je využíváno u řádně splácených nebo jen málo delikventních pohledávek také restrukturalizace formou krátkodobého posunu splátek jistiny (dospořování).

K odpisu pohledávky se přistoupí, pokud banka na základě posouzení dojde k závěru, že se pohledávka stala nedobytnou, zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka, a nelze tedy předpokládat, že soudní vymáhání pohledávky bude úspěšné. Výše odepsaných pohledávek je uvedena v bodě 14.

Sledování úvěrových rizik

Banka pravidelně sleduje vývoj úvěrového portfolia a v rámci pravidelného sledování provádí analýzy úvěrového portfolia dle jednotlivých typů produktů, klientů, prodejních kanálů, zajištění, klasifikačních skupin pohledávek a dalších kriterií.

Banka používá standardní metodiku sledování podle default rates, tj. podle selhání klienta splácet úvěr v určitých časových obdobích. Tento způsob sledování umožňuje identifikovat včasné projevy zhoršení kvality portfolia, stejně jako srovnání kvality vlastního portfolia s kvalitou mateřské společnosti.

Kvalita úvěrového portfolia

Ke konci roku 2009 vzrostl podíl klasifikovaných úvěrů z hodnoty 3,74 % ke konci roku 2008 na 3,85 %, v rámci této kategorie vzrostl zejména podíl ohrožených úvěrů z 1,80 % ke konci roku 2008 na 2,34 %. Nárůst objemu ohrožených úvěrů na úkor sledovaných je částečně způsoben zpřísněním pravidel pro přenos klasifikace z KB, když klienti klasifikovaní jako ohrožení v KB byly v roce 2008 v MPSS klasifikování minimálně jako sledovaní, od roku 2009 jsou zařazováni minimálně do nestandardních. K růstu objemu nestandardních pohledávek přispěly také výše zmíněné restrukturalizace formou krátkodobého posunu splátek jistiny (dospořování).

Zatřídění pohledávek do klasifikačních kategorií

Banka zatřiďuje pohledávky do klasifikačních kategorií primárně podle počtu dnů po splatnosti. Do výpočtu počtu dní po splatnosti vstupují jak dlužné částky po splatnosti na úvěrovém účtě (úroky u překlenovacích úvěrů a anuitní splátky u úvěrů ze stavebního spoření), tak dluhy na dospořování u překlenovacích úvěrů.

Dluhy na dospořování jsou v klasifikaci úvěrů zohledňovány od konce roku 2007. Speciální pravidla pro klasifikaci pohledávek jsou uplatňována u úvěrů, u nichž Banka přistoupila k restrukturalizaci.

Zatřídění pohledávky může být ovlivněno také „přenosem defaultů“, tj. zhoršováním klasifikačního stupně v případě, že se dlužník či spoludlužník na vyhodnocovaném úvěru účastní jiného klasifikovaného úvěru v MPSS, a to v roli dlužník či spoludlužník nebo ručitel. Přenos defaultu je částečně aplikován také na klienty, kteří svůj úvěr nesplácejí řádně v Komerční bance, a.s.

Výše pohledávek podle členění do klasifikačních stupňů je uvedena v bodě 14.

Tvorba opravných položek

Banka vytváří ke klasifikovaným pohledávkám z poskytnutých úvěrů opravné položky. Při tvorbě opravných položek banka neuplatňuje portfoliový přístup, opravné položky jsou tvořeny k jednotlivým pohledávkám.

Zatřídění pohledávek do jednotlivých klasifikačních kategorií je prováděno v souladu s vyhláškou ČNB č. 123/2007 Sb. Banka třídí pohledávky na pohledávky standardní a pohledávky klasifikované (sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové). Nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky se souhrnně označují jako ohrožené pohledávky. Ke klasifikovaným pohledávkám banka vytváří opravné položky.

Při stanovení koeficientů pro výpočet opravných položek u jednotlivých klasifikačních kategorií banka vychází z vlastních odhadů a zohledňuje přitom předepsaná pásma pro koeficienty pro jednotlivé klasifikační stupně stanovené vyhláškou ČNB. Nastavení těchto koeficientů v bance je blízko maximální hodnoty umožněné vyhláškou č. 123/2007 Sb., což vede k vysokému pokrytí klasifikovaných úvěrů opravnými položkami. Při výpočtu opravných položek je dále zohledňována výše a kvalita zajištění úvěru. Pro účely výpočtu opravných položek se nominální hodnota zajištění upravuje o diskont, takto upravená hodnota je odečtena od celkové pohledávky a z upravené pohledávky jsou kalkulovány opravné položky. Nastavení diskontních koeficientů pro jednotlivé druhy zajištění je průběžně vyhodnocováno na základě informací o výtěžnosti jednotlivých forem zajištění.

Úvěrové riziko finančních trhů

Velká část volných prostředků je investována do bezrizikových státních dluhopisů. Úvěrové riziko je tak sledováno pouze u investic do hypotéčních zástavních listů a u operací na mezibankovním trhu. Banka nemá v držení žádná aktiva emitovaná jiným subjektem ani nemá žádnou expozici na finančních trzích vůči jinému subjektu než je český stát a Komerční banka, a.s. Český stát a Komerční banka jsou jedinými subjekty, na které má MPSS úvěrový limit.

(b) Tržní riziko

Vzhledem k tomu, že se banka řídí zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, jsou možnosti využití finančních nástrojů omezené. V roce 2009 banka kromě poskytování překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření používala následující finanční nástroje: depozitní obchody na mezibankovním trhu, investice do státních dluhopisů a hypotečních zástavních listů a prováděla repo operace a operace s cennými papíry se závazkem zpětného odkupu nebo prodeje. Žádný z těchto nástrojů nezařazuje banka do obchodního portfolia. Banka provádí tyto investice, aby zhodnotila své volné zdroje a aby přitom dosáhla stejného úrokového profilu jako u pasivních klientských operací. Banka dále nemá žádné otevřené měnové, komoditní nebo jiné pozice, které by byly závislé na vývoji tržních cen.

Banka nemá cizoměnová aktiva a pasiva, proto neuvádí přehled majetku a závazků podle položek rozvahy uspořádaných podle rozhodujících měn.

(c) Řízení aktiv a pasiv – riziko úrokové sazby

Úroková charakteristika aktiv a pasiv banky

Vzhledem ke struktuře aktiv a pasiv, které vykazují časový nesoulad a mají různé splatnosti nebo období změny úrokových sazeb, je banka vystavována úrokovému riziku. Na straně pasiv tvoří většinu klientská depozita, která jsou úročená minimálně po dobu trvání vázací doby fixní úrokovou sazbou. U smluv uzavřených po roce 2004 má MPSS možnost změnit v případě, že účastník splnil podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření a pokud uplynulo více než 6 let, úrokovou sazbu u vkladu. U smluv uzavřených před rokem 2004 je úroková sazba platná po celou dobu trvání smlouvy.

Fixní úrokovou sazbou jsou úročeny rovněž poskytnuté úvěry ze stavebního spoření a většina cenných papírů, které banka drží v portfoliu. U dlouhodobých překlenovacích úvěrů má banka možnost změnit úrokovou sazbu po 6 letech. Možnost změny úrokových sazeb u překlenovacích úvěrů se týká pouze smluv uzavřených po 1. červenci 2004. Tato skutečnost je rovněž zachycena v úrokovém modelu banky.

Řízení úrokového rizika

Banka řídí úrokové riziko prostřednictvím investiční politiky, změn v nastavení úrokových podmínek u nových smluv o stavebním spoření a úpravou smluvních ujednání s klienty. Ve snaze zlepšit možnosti řízení úrokového rizika požádala banka o rozšíření bankovní licence o oblast zajišťovacích derivátů. ČNB schválila rozšíření licence na počátku roku 2008. Banka prozatím nevyužila možnosti použít zajišťovacích derivátů k řízení úrokového rizika a žádnou operaci s použitím derivátů neprovedla. Veškeré investiční, resp. zajišťovací transakce jsou schvalovány Výborem pro řízení aktiv a pasiv, který také schvaluje pravidla a metody používané při sestavování úrokové a likvidní pozice. Spolupráce s KB v oblasti ALM se projevuje v účasti zástupců KB na jednání tohoto Výboru a ve spolupráci při modelování vývoje bilančních zůstatků u klientských produktů.

Metody měření úrokového rizika

Úrokové riziko vyjadřuje riziko změny čistého úrokového příjmu v závislosti na změně úrokových sazeb na trhu. Základním instrumentem pro sledování a měření úrokového rizika je Gapová analýza. Jde o analýzu rozdílu splatností jednotlivých aktiv a pasiv. Podstatou metody je porovnání, jak rychle aktiva a pasiva reagují na změny v tržních úrokových sazbách a jak se tyto změny projeví v budoucnu v čistém úrokovém příjmu banky. Vychází se z rozdělení aktiv a pasiv do časových pásem podle periody jejich přeceňování (smluvní změna úrokové sazby) či splatnosti.

Pro měření úrokového rizika používá banka polodynamický model, který zachycuje jak stávající bilanční zůstatky, tak rovněž budoucí nárůst vkladů a úvěrů, ovšem pouze na stávajících smlouvách o stavebním spoření. Tento polodynamický model je kromě základního scénáře vytvářen také ve dvou stressových scénářích kalkulujících v jednom případě s růstem a v druhém případě s poklesem sazeb a s jejich dopadem na chování klientů.

Pro kvantifikaci velikosti podstupovaného úrokového rizika je dále používán ukazatel senzitivity. Ukazatel senzitivity kvantifikuje dopad paralelního posunu výnosové křivky o 1 %. Ukazatel senzitivity je počítán pro všechna časová období. Pro hodnotu tohoto ukazatele nastavila banka interní limit.

V níže uvedené tabulce jsou do jednotlivých časových košů rozepsány bilanční stavy k datu účetní závěrky (použit je statický model, který nezohledňuje nárůst bilančních zůstatků na stávajících smlouvách a který banka používá pouze jako podpůrný pro měření úrokového rizika).

Úroková citlivost aktiv a pasiv banky

(d) Řízení aktiv a pasiv – Riziko likvidity

Riziko likvidity je definováno jako riziko, že banka ztratí schopnost dostát svým finančním závazkům v době, kdy se stanou splatnými, nebo nebude schopna refinancovat svá aktiva. Základním cílem v oblasti řízení likvidity je zajistit schopnost banky platit v kterémkoliv čase své závazky. Banka má vytvořenou strategii řízení likvidity, která byla schválena představenstvem.

Banka sleduje a kontroluje likviditu v souvislosti s řízením povinných minimálních rezerv na účtu v clearingovém centru ČNB. Sledování této krátkodobé likvidity se děje na denní bázi. Sledování je prováděno minimálně s tříměsíčním výhledem.

Banka outsourcuje řízení krátkodobé likvidity do KB, což umožňuje využití synergií s KB, kdy KB je vzhledem ke svému postavení schopna lépe ukládat, resp. půjčovat si prostředky na finančních trzích.

Jako součást strategie řízení rizika likvidity drží banka část aktiv ve vysoce likvidních prostředcích, které zahrnují zejména vklady na mezibankovním trhu se splatností do 3 měsíců, reverzní repa, pokladniční poukázky a státní cenné papíry. Pro měření rizika likvidity jsou používány mimo jiné ukazatele pro rychle likvidní aktiva, kdy rychle likvidní aktiva snížená o úvěrové přísliby jsou poměřována k celkovým aktivům a k objemu vkladů, u nichž uplynula vázací lhůta.

Dalším instrumentem pro řízení rizika likvidity jsou likviditní gapy. Banka zpracovává dva scénáře vývoje likvidity. Jeden scénář vychází z dynamického modelu, který zachycuje očekávaný objem aktiv a pasiv (včetně očekávaných nových obchodů). Tento scénář tak zobrazuje nejpravděpodobnější vývoj budoucího cash flow. Druhý scénář vychází z polodynamického modelu a zachycuje situaci, jaká by nastala, pokud by banka neuzavírala další smlouvy o stavebním spoření a další překlenovací úvěry. Je simulován stav, kdy by docházelo pouze k vypořádání stávajících smluv a veškerých závazků z těchto smluv vyplývajících. Tento model tak počítá s přijímáním nových vkladů a uzavíráním nových přidělených úvěrů, ale pouze v rámci stávajících smluv o stavebním spoření. Pro řízení rizika likvidity pak banka používá oba scénáře, limit je však stanoven pouze pro polodynamický model, který je vytvářen každý měsíc.

Limity jsou specifikovány ve vnitřních pravidlech banky.

V níže uvedené tabulce jsou do jednotlivých časových košů rozepsány bilanční stavy k datu účetní závěrky (použit je statický model, který nezohledňuje nárůst bilančních zůstatků na stávajících smlouvách a který banka používá pouze jako podpůrný pro měření rizika likvidity). V roce 2009 banka zavedla produkt, u nějž se klienti smluvně zavazují udržovat prostředky na spořicích účtech i po uplynutí vázací lhůty. Z konzervativních důvodů jsou zůstatky těchto klientů zobrazovány shodně jako ostatní vklady po uplynutí vázací lhůty.

Zbytková splatnost aktiv a závazků banky

(e) Operační riziko

Veškerá významná rozhodnutí v oblasti řízení operačních rizik jsou přijímána Výborem pro řízení operačních rizik.

Banka provádí sběr dat o ztrátách z titulu operačního rizika. Sběr dat se týká i úvěrových podvodů, které zasahují do oblasti úvěrového rizika. Údaje o ztrátách jsou zasílány do KB, kde slouží pro výpočet kapitálových požadavků podle vlastního pokročilého přístupu – tzv. Advanced Measurement Approach (AMA), pro celou skupinu KB. Na úrovní MPSS je však používán výpočet kapitálových požadavků podle standardní metody (TSA).

Dalšími pokročilými nástroji, které MPSS používá pro řízení operačního rizika, je sledování klíčových ukazatelů rizika (Key Risk Indicators – KRI), formalizované kontroly prvního stupně (First Level Control – FLC) a proces sebehodnocení rizik (Risk Control Self Assessment – RCSA). Implementace RCSA započala v roce 2009, ale nebyla v tomto roce zcela dokončena. Klíčové indikátory rizika byly v průběhu roku 2009 pravidelně sledovány a kontroly prvního stupně byly prováděny v celé bance.

Banka má upraveny v interních předpisech způsoby a postupy při obnově činnosti informačních systémů v případech havarijní situace a zásady při řízení bezpečnosti informačních systémů. V roce 2009 byly vytvořeny nové plány řízení kontinuity podnikání v platné metodice skupiny SG, zásady byly zdokumentovány ve směrnicích a pracovních postupech.

Banka eliminuje operační riziko nastavením vnitřních provozních kontrol v rámci procesů a činností jako je řízení likvidity, obchodování na finančních trzích. Vnitřní předpisy definují odpovědnosti za jednotlivé procesy a způsob sledování, evidence a postupy v případě událostí, jejichž následkem dochází ke škodám.

29. Události po účetní závěrce

Rozhodnutím jediného akcionáře ze dne 22. prosince 2009 byl s účinností od 1. ledna 2010 jmenován členem představenstva pan Ing. Jan Pokorný. Představenstvo jej zvolilo předsedou na svém zasedání dne 4. ledna 2010. Zápis v obchodním rejstříku byl proveden 1. 2. 2010.

K 31. prosinci 2009 odstoupil z funkce předsedy a člena představenstva pan André Léger. Výmaz z obchodního rejstříku byl proveden 1. 2. 2010.

Rozhodnutím jediného akcionáře ze dne 8. prosince 2009 byl s účinností od 8. prosince 2009 jmenován členem dozorčí rady pan Tomáš Tomiczek. Zápis do obchodního rejstříku byl proveden dne 7. ledna 2010.